Week 4 MATARANKA

 8/6/22 - 14/6/22

*** ENGLISH AT THE BOTTOM ***

Do pátku jsme se ještě plácali v Gregory, ale už jsme všichni cítili, že je na čase se hnout dál. Navíc se dost ochladilo a tak už plaval jen Benji. Rána byla chladná, většinou pod 10 stupňů a z postýlky se lezlo hůř a hůř. Když ale Charlinka zavelí “I wanna čůrat” (místy ty jazyky trochu motá) vyskočíme z postele jako ranní ptáčata. Nikdo totiž nechce prát počůranou plínku!

Po několika týdnech v autě jsem si malovala, že si v dalším městě dáme “reset”. Tak tomu říkáme, když je potřeba vyprat, nakoupit a uklidit auto a my jdeme ideálně spát třeba někam do Airbnb na den či dva, abychom si dali pauzu od auta. 

Dalším městem bylo Mt. Isa, a tak jsem tam na víkend bookla hotel. Chyba chyba, byla to totiž hrozná díra. Ale kdo to mohl tušit!? Hotel nic moc, navíc naše sousedka měla nějakou párty. Lidi se hádali před hotelem na ulici a člověk si nepřipadal moc bezpečně ani ve dne (v noci jsme si ani netroufli někam jít!). 

Tak vyprat a nakoupit zásoby jídla a pryč! Cože? Vy máte všechny supermarkety v neděli zavřené? Ahaaaaa. Tak to budeme asi jist brambory a fazole příštích par dní! No nic, někdy ty plechovky sníst musíme!

Cestu do Mataranky jsme si rozdělili na dva úseky. Přespali jsme v Berkley Homestead, což byla taková oáza uprostřed ničeho. Karavan park, restaurace, benzínka, bazén, dokonce měli i papoušky ve voliéře:). Na přenocování ideál!

Mataranka byla naše finální destinace pro tento týden. Nachází se zde termální prameny, ve kterých se navíc může plavat. Tady na severu se člověk nemůže totiž skočit svlažit do kdejaké louže. To se v zemi krokodýlů moc nedoporučuje. 

Tak jsme zůstali rovnou na 2 noci. V kempu Little Roper měli na bráně napsáno - pat me, feed me, eat me (pohlaď si mě - nakrm mě - sněz mě). Měli tam slepičky, prasátka, krávy a bizony. A taky spoustu plazů v teráriích na recepci. 

Charlie každý den chodila krmit bizony a taky koukat na ještěrky. A koupili jsme si ráno vajíčka, které pan kovboj majitel kempu přímo přede mnou nasbíral v kurníku! Čerstvější být nemohly, ještě byly teplé.  

Termální pramen byl vlastně taková řeka, která tekla ukrutně pomalu. Všichni měli plováky a jenom tak líně si pluli po řece dolů, pak to obešli, a znovu a znovu… a my s nimi. Charlie to milovala a dostat ji zpátky do kempu vyžadovalo expertní rodičovské schopnosti!

Poslední den potřeboval Benji něco vytisknout a tak jsme se vydali na místní poštu. Byla to kombinace pošty a místního úřadu. Paní za přepážkou pošty Benjiho moc nepotěšila. Prý má pokaženou tiskárnu. Benji se nenechal odbýt, protože to byla naše jediná šance široko daleko. 

V tom se z jedné kanceláře vynořila obtloustlejší čtyřicátnice, podala Benjimu papírek se svou e-mailovou adresou a suše mu povídá “pošli sem co potřebuješ vytisknout” a zase zmizela v kanceláři. 

Benji se kouká na papírek, pak se ke mě tak nenápadně přitočil a ukazuje mi ten lísteček a říká “Šárka? A příjmení končí na -ová? Není Češka?"

Tak jsem jí strčila hlavu do kanclu a říkám “Dobrý den!?”. Najednou jaká byla paní Šárka příjemná tetka! Klasika! Český úředník se ve světě neztratí!

We got stuck in Gregory until Friday, but we all felt it was time to move on. Moreover, it got quite cold, so the only one swimming was Benji. The mornings were cold, mostly below 10 degrees, and it was getting harder and harder to get out of the bed. But when Charlinka commands "I wanna pee" we jump out of the bed like early birds. No one wants to wash a wet diaper!

After several weeks in the car, I planned that we would do a "reset" in the next city. That's what we call it when the car needs to be cleaned, groceries restocked and laundry washed. We ideally go somewhere to sleep in an Airbnb or a hotel for a couple of days to take a break from the car.

The next town was Mt. Isa, so I booked a hotel there for the weekend. Wrong, wrong, wrong. It was a terrible hole. But who could have guessed it!? The hotel was average, and our neighbour had a party. People were arguing in front of the hotel on the street and we didn't feel very safe even during the day (we didn't even dare to go anywhere at night!).

So wash up and stock up on food and off you go! What? Are all your supermarkets closed on Sundays? Ahhhhh. So we'll probably be eating potatoes and beans for the next couple of days! Oh well, we have to eat the cans sometime!

We divided the journey to Mataranka into two sections. We slept at the Berkley Homestead, which was a real oasis in the middle of nowhere. Caravan park, restaurant, gas station, swimming pool, they even had parrots in the aviary :). Ideal for an overnight stay!

Mataranka was our final destination for the week. There are thermal springs in which you can also swim. Here in the north, one cannot just jump into any puddle for a quick dip. This is not recommended in the land of crocodiles.

So we stayed for 2 nights right beside the springs. At the Little Roper camp they had a sign on the gate - pat me, feed me, eat me. They had chickens, pigs, cows and bison. And also a lot of reptiles in terrariums at the reception.

Charlie went every day to feed the bison and to look at the lizards. And we bought eggs in the morning, which Mr. Cowboy, the owner of the campsite, collected right in front of me in the chicken coop! They couldn't be fresher, they were still warm.

The thermal spring was actually a river that flowed excruciatingly slowly. Everybody had pool noodles and just floated lazily down the river, then went back up again, and over and over… and us with them. Charlie loved it and it took expert parenting skills to get her back to camp!

On the last day, Benji needed to print something, so we went to the local post office. It was a combination of a post office and a local office. The lady behind the post office counter did not please Benji very much. She said the printer was broken. Benji was quite disappointed, as that was our last city for a while.

In that moment, a corpulent lady in her forties emerged from her office, handed Benji a piece of paper with her e-mail address and dryly told him "send here what you need to print" and disappeared into the office again.

Benji looks at the piece of paper, then he quietly turns to me and shows me the  paper and says "Šárka? And the last name ends in -ová? Isn't she Czech?"

So I stuck my head in her office and said "Dobry den!?". Suddenly Mrs. Šárka turned into a friendly chatty auntie! Classics! A Czech official will not get lost in the world!